Kuvajt

Kuvajt

Oficiální název: Stát Kuvajt
Hlavní město: Kuvajt
Počet obyvatel: 2,5 mil.
Rozloha: 17 818 km²
Měna: 1 kuvajtský dinár (KWD) = 100 filsů
Úřední jazyk: arabština

Obyvatelstvo
Praví Kuvajťané představují v zemi 40% menšinu. V Kuvajtu převažují přistěhovalci, kteří do země přišli za prací. Jde hlavně o Araby, Asiaty, Indy, Íránce, Palestince a pracovní síly z mnoha dalších asijských zemí. Tito občané nemají kuvajtskou státní příslušnost. Státním náboženstvím je islám, 95% obyvatel jsou muslimové. Mezi náboženské menšiny patří křesťané a hinduisté. V zemi je hojně užívaným jazykem také angličtina a perština. Míra gramotnosti dosahuje 84%. Pro kuvajtské občany je zajištěno bezplatné vzdělávání.

Ekonomika
Kuvajt je díky ropě a ropných produktů jedním z nejbohatších států světa. Země má také vysoké podíly na průmyslu v evropských zemích, což jí přináší nemalé zisky. Kromě ropy se ze země vyváží také umělá hnojiva. Mezi odběratelské země patří Japonsko, Jižní Korea, USA, Singapur a Nizozemsko. Dováží se potraviny, stavební materiály, vozidla a textil. V zemědělství není v zemi příliš rozvinuto, jelikož je limitováno nedostatkem vody. Pěstuje se pouze obilí, datle a zelenina.

Dějiny a kultura
Toto území bylo již v dávných dobách obchodním centrem, které využíval i Alexandr Veliký. Trvale je země osídlena od 7. století po Kristu, kdy se zde usadili Arabové. Později byla země pod nadvládou také Seleukovců a Turků. Od 15. století se zde nacházela portugalská obchodní základna. V 17. století se v zemi usadili arabští Nomádi. V letech 1829-1899 patřil Kuvajt Osmanské říši a následně se stal britským protektorátem. V roce 1961 byl protektorát zrušen a Kuvajt se stal svobodným státem. Roku 1990 došlo k obsazení Kuvajtu Irákem, ale o rok později byl Kuvajt při operaci „Pouštní bouře“ osvobozen.

Geografie
Stát Kuvajt leží v jihozápadní Asii při pobřeží Perského zálivu, kde se nachází také několik ostrovů patřící Kuvajtu. Sousedí s Irákem a Saudskou Arábií. Většina území je pokryta pouští Ad-Dibdiba. U pobřeží najdeme solné bažiny a na severu země náplavovou oblast Šatt-al-Arab. Jihozápadní krajina je pokrytá náhorní plošinou zvedající se do výšky 300 metrů. Podnebí je zde suché a teplé, teploty v letních měsících přesahují někdy až 50 stupňů Celsia. Ničím neobvyklým nejsou ani písečné bouře.